Pochybuješ?

Pochybuješ o jeho lásce k Tobě?

Jakkoliv to bude znít nepohodlně pro Tvé ego, pro Tebe je to vlastně dobrá zpráva.

Taková situace, kdy nerozumíš, jestli tě miluje nebo si to jen namlouváš, tě udržuje ve zdravějším nastavení.

Taková situace Ti nedovolí upadnout do bezbřehého prožívání a komfortu, po kterém Tvé ego ve vztahu s ním prahne.

Srdce, Tvé srdce, tomu ale rozumí, protože to chce pro Tebe jen to, co Ti prospívá.

A prospívá Ti Zlatá Střední Cesta, a to i v citech.

Neprospívá Ti slepé utonutí v lásce,  a pseudo-jistotě, která se jednoho dne projeví jako iluze a zlomí Ti srdce.

To Tvá duše nechce.

Proto pochybuješ, a je to pro Tebe blahodárné.

Tvoje duše Tě chce postupně dovést do stavu suverenity, a abys nebyla závislá na něčích citech k Tobě.

Ego to sice dráždí a znervózňuje, ale věz, že duše a srdce pro Tebe chce moudřejší polohu, která Tě ochrání a stabilizuje.

Pro Tebe je životadárná vnitřní harmonie, tedy stav, kdy přerosteš potřebu být si příliš jistá v něčí lásce k Tobě.

Zpočátku můžeš zažívat stavy paniky a strachu, jak to  teda dopadne.

Budeš hledat potvrzení o tom, že Tě miluje a myslí to s Tebou vážně.

A pak si všimneš, že žádnou jistotu takového typu Ti život neposkytuje.

Tehdy ji začneš hledat na jiném místě, v sobě.  Naroste Tvá samostatnost, spočineš v sebelásce k sobě.

Teprve v takovém dostatečném odstupu můžeš být Pozorovatelkou jeho  skutečných projevů k Tobě.

Teprve na tomto místě dostává i on svobodu, a můžeš vidět, cítit a dostávat reálné důkazy, jestli a jak tě miluje.

A ony přijdou, dostaví se. A bude to spravedlivé. Budou vyvažovat to, jak Ty miluješ a vážíš si sama sebe.