Ukázka z knihy: Chirurgický řez v krajkových rukavičkách

Kapitola 1.

Jistě jste již slyšeli větu, že láska je Vše.

Podle mě je to pravda, jenom s tím detailem, že jde o Lásku s velkým L.  

Lidské ego si totiž, díky svému pádu do hmoty, lásku pokřivilo do různých tvarů, stylů a možností, podle toho, jak se mu to hodilo.

Vlastně se není čemu divit, i ve hmotě je paradoxně cítit, že bez lásky, svět i člověk, existovat nemůže, není to, jak říkají chlapi, technicky možné. Je to dobře, už aspoň víme, že tady jsme na dně a právě jsme vylovili důležitou perlu Poznání.

Jak vnímáte lásku vy? Je pro vás stavem, nebo cílem?

Kapitola 2.

Řekněme si upřímně, že statistiky dnešní rozvodovosti jsou děsivé. Lidé žijí sami, a to hlavně ženy, ale čím dál více i muži, a ti především mladší. Vypadá to, že všichni by chtěli lásku mít, ale prozatím ji nedokázali realizovat v praxi.

Vidím to tak, že zde opět dělá medvědí službu člověku jeho nezpracované ego, které radí znova a znova vyhodit neschopné partnery, opustit blbé partnerky, jít raději s kámošema na ryby, pustit si porno a s lahváčem piva dělat jakože nic.

Ženy většinou potajnu pijí své dvojkové vínko a čekají na zázrak, o kterém na podvědomé úrovni tuší, že se nikdy nenaplní. Minimálně ne tak, jak by si představovaly, a jak jim o tom vykládají všechny kartářky. Dnes to už není princ na bílém koni, ale Císař, karta čísla čtyři z Velké Arkány.

Pojďme si přiznat, že užitek z toho mají právě jenom takové iluzorní zábavy, typu výkladů karet, romantické seriály a filmy.

Skuteční muži a ženy však, zdá se, nikde nejsou, a navzdory opakujícím se predikcím, ani nepřicházejí.

Problém je, že čas běží a nikdo ho nezastaví, ani nevrátí.

Zažili jste někdy pocit, že láska je pro vás jen pohádková iluze?